2. února

Ranní čtení

Ať jsem ochráněn od zlého a nejsem trápen.

Proč spíte? Vstaňte a modlete se, abyste nevešli do pokušení. – Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.

Dvojí od tebe žádám; neodpírej mi to, dříve nežli zemřu: Vzdal ode mě klam a lživé slovo, nedávej mi chudobu ani bohatství, zaopatřuj mě pokrmem určeným pro mě. Jinak bych se mohl přesytit, zapřít tě a říct: Kdo je Hospodin? Anebo bych mohl zchudnout, krást a zneuctít jméno svého Boha.

Hospodin tě bude chránit ode všeho zlého, bude chránit tvou duši. – Vysvobodím tě z ruky zlých lidí a vykoupím tě z moci násilníků. – Kdo byl zplozen z Boha, střeží sebe samého a ten Zlý se ho nedotýká.

Protože jsi zachoval slovo mé vytrvalosti, i já zachovám tebe v hodině zkoušky, která má přijít na celý obydlený svět, aby vyzkoušela obyvatele země. – Pán umí vysvobozovat zbožné ze zkoušky.

1 Pa 4, 10; L 22, 46; Mt 26, 41; Př 30, 7–9; Ž 121, 7; Jr 15, 21; 1 J 5, 18; Zj 3, 10; 2 P 2, 9

Večerní čtení

Hvězda od hvězdy se liší ve slávě.

Cestou se mezi sebou dohadovali, kdo je největší. Posadil se, zavolal Dvanáct a řekl jim: Chce-li být někdo první, bude poslední ze všech. – Oblečte se pokorou, neboť Bůh se staví proti pyšným, pokorným však dává milost. Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás v patřičný čas povýšil.

Mějte tedy v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši… sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno.

Moudří budou zářit jasem oblohy; ti, kteří mnohé k spravedlnosti přivádí, budou jak hvězdy navždy, navěky!

1 K 15, 41; Mk 9, 34–35; 1 P 5, 5–6 (NBK); Fp 2, 5–7.9–10; Da 12, 3 (B21)