Ranní čtení
Amen, amen, pravím vám, já jsem dveře pro ovce.
Opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů. – Vždyť i Kristus jednou provždy trpěl za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby vás přivedl k Bohu. – Tím Duch Svatý ukazuje, že ještě není zjevná cesta do svatyně, dokud stojí první stánek.
Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. – Skrze něho … máme přístup k Otci v jednom Duchu. Proto již nejste cizinci a přistěhovalci, nýbrž spoluobčané svatých a patříte do Boží rodiny. – Máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo. – Máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy.
J 10, 7; Mt 27, 51; 1 P 3, 18; Žd 9, 8; J 10, 9; J 14, 6; Ef 2, 18–19; Žd 10, 19–20; Ř 5, 1–2
Večerní čtení
Jeho slovo se stalo v mém srdci jakoby planoucím ohněm zadržovaným v mých kostech. Namáhal jsem se ho v sobě zadržet, ale nedokážu to.
Běda mně, kdybych nekázal! Co je tedy mou odplatou? Abych když kážu evangelium, předložil Kristovo evangelium zdarma a svého práva v evangeliu nevyužil. – Zavolali je a přikázali jim, aby vůbec veřejně nemluvili ani neučili v Ježíšově jménu. Petr a Jan jim odpověděli: … My nemůžeme nemluvit o tom, co jsme viděli a slyšeli. – Neboť Kristova láska nás váže.
Dostal jsem strach, odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. … Zlý a lenivý otroku, … měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům, a já bych si po návratu vzal, co je moje, i s úrokem.
Jdi domů ke svým a oznam jim, jak veliké věci ti učinil Pán.
Jr 20, 9; 1 K 9, 16.18 (NBK); Sk 4, 18–20; 2 K 5, 14; Mt 25, 25–27; Mr 5, 19