Ranní čtení
Své ovce volá jménem a vyvádí je.
Avšak pevný základ Boží stojí, maje tuto pečeť: ‚Pán zná ty, kdo jsou jeho‘, a ‚ať se odvrátí od nepravosti každý, kdo vyslovuje Pánovo jméno‘. – Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů?‘ A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.‘ – Cestu spravedlivých totiž Hospodin zná, cesta ničemů se ztrácí.
Hle, vyryl jsem si tě do dlaní: tvé hradby jsou ustavičně přede mnou. – Vtiskni mě jako pečeť na své srdce, jako pečeť na svou paži. – Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná ty, kteří v něm mají útočiště.
Jdu vám připravit místo. A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
J 10, 3; 2 Tm 2, 19; Mt 7, 22–23; Ž 1, 6; Iz 49, 16; Pís 8, 6 (MP); Nah 1, 7; J 14, 2–3
Večerní čtení
Učinila, co mohla.
Tato chudá vdova hodila více než všichni ostatní. – Kdokoli by vám totiž dal k pití pohár vody v mém jménu, protože jste Kristovi, říkám vám jistě, že rozhodně neztratí svou odplatu. – Neboť je-li ochota dát přiměřená tomu, co člověk má, a ne tomu, co nemá, je vítaná.
Nemilujme slovem ani jazykem, ale v skutku a v pravdě. – Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: ‚Odejděte v pokoji, zahřejte se a nasyťte se,‘ a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné? – Kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci, ne se zármutkem nebo z donucení; vždyť radostného dárce miluje Bůh.
Když uděláte všechno, co je vám nařízeno, říkejte: `Jsme neužiteční služebníci. Udělali jsme, co jsme byli povinni udělat.´
Mk 14, 8; L 21, 3; Mk 9, 41 (NBK); 2 K 8, 12; 1 J 3, 18; Jk 2, 15–16; 2 K 9, 6–7; L 17, 10 (NBK)