18. června

Ranní čtení

Dáš slitovnici nahoru na truhlu. Tam se s tebou budu setkávat.

Ještě není zjevná cesta do svatyně. – Ježíš znovu vykřikl silným hlasem a vypustil ducha. A hle, opona svatyně se roztrhla ve dví odshora až dolů.

Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou. – Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost ku pomoci v pravý čas.

Kristus Ježíš. Jeho Bůh ustanovil za prostředek smíření skrze víru v jeho krev, aby ukázal svou spravedlnost s ohledem na prominutí prohřešení, jež byla spáchána již dříve.

Skrze něho … máme přístup k Otci v jednom Duchu.

Ex 25, 21.22; Žd 9, 8; Mt 27, 50–51; Žd 10, 19–20.22; Žd 4, 16; Ř 3, 24–25; Ef 2, 18

Večerní čtení

Víra jako zrno hořčice.

Bárak jí (Deboře) odpověděl: Pokud půjdeš se mnou, i já půjdu. Nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu ani já. V onen den Bůh pokořil kenaanského krále Jabína. – Gedeón … se to kvůli domu svého otce a kvůli mužům toho města bál provést ve dne, že to vykonal v noci. Potom Gedeón Bohu řekl: Jestliže chceš zachránit Izrael mým prostřednictvím, jak jsi to prohlásil, … prosím, abych to zkusil. A Bůh tak oné noci učinil.

Máš malou moc, a přece jsi zachoval mé slovo a nezapřel jsi mé jméno. – Vždyť kdo by pohrdal dnem malých věcí?

Bratři, jsme zavázáni stále za vás Bohu vzdávat díky, jak je to správné, protože převelice roste vaše víra. – Přidej nám víry! – Budu pro Izrael jako rosa; pokvete jako lilie, zapustí své kořeny jako libanonský cedr. Jeho ratolesti se rozrostou, jeho nádhera bude jako nádhera olivy, jeho vůně jako vůně libanonského cedru.

Mt 17, 20; Sd 4, 8.23; Sd 6, 27.36.39.40; Zj 3, 8; Za 4, 10 (MP); 2 Te 1, 3; L 17, 5; Oz 14, 6–7

< Předchozí den Následující den >