Ranní čtení
Mé oči zeslábly.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, neboť jsem zemdlený! Uzdrav mě, Hospodine, vždyť mé kosti se třesou! … A ty, Hospodine, až dokdy? Navrať se, Hospodine, vytrhni mou duši, zachraň mě pro své milosrdenství! – Srdce se ve mně svírá, dolehly na mě hrůzy smrti. Přepadá mě strach a chvění a zachvacuje mě hrůza. Řeknu: Kéž bych měl holubičí křídla, odletěl bych a měl bych klid.
Je vám totiž třeba vytrvalosti.
Když se upřeně dívali do nebe, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílých šatech a řekli: Muži galilejští, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru do nebe, přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe. – Vždyť naše občanství je v nebesích, odkud také dychtivě očekáváme Zachránce, Pána Ježíše Krista. – Blahoslavená naděje, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista.
Iz 38, 14; Ž 6, 3–5; Ž 55, 5–7; Žd 10, 36; Sk 1, 10–11; Fp 3, 20; Tt 2, 13
Večerní čtení
Na jejich čelech bude jeho jméno.
Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce. – Pevný základ Boží stojí, maje tuto pečeť: ‚Pán zná ty, kdo jsou jeho‘, a ‚ať se odvrátí od nepravosti každý, kdo vyslovuje Pánovo jméno‘.
Hospodin je dobrý, je záštitou v den soužení, zná ty, kteří v něm mají útočiště. – Neškoďte zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme otroky našeho Boha na jejich čelech!
Když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým, jenž je závdavkem našeho dědictví. – Ten, kdo nás upevňuje spolu s vámi v Kristu a pomazal nás, je Bůh. On nás také zapečetil a do našich srdcí dal Ducha jako závdavek.
Napíšu na něj jméno svého Boha a jméno města svého Boha, nového Jeruzaléma, který sestupuje z nebe od mého Boha, i své nové jméno. – Toto je jméno, jímž ho budou nazývat: Hospodin je naše spravedlnost.
Zj 22, 4; J 10, 14; 2 Tm 2, 19; Na 1, 7; Zj 7, 3; Ef 1, 13–14; 2 K 1, 21–22; Zj 3, 12; Jr 33, 16