Ranní čtení
Odklidil ji svým ostrým větrem v den východního větru.
Kéž padneme do Hospodinovy ruky, neboť jeho slitování je velké. – Vždyť já jsem s tebou, je Hospodinův výrok, abych tě zachránil, … ale napravím tě podle práva; jistě tě nenechám bez trestu. – Nebude se pořád přít a nebude se hněvat věčně. Nenakládá s námi podle našich hříchů, neodplácí nám podle našich provinění. On přece ví, jak jsme utvořeni, pamatuje, že jsme prach. – Budu mít s nimi soucit, jako má člověk soucit se svým synem, který mu slouží.
Věrný je však Bůh, který vás nenechá zkusit více, než snesete, ale se zkouškou dá i východisko, abyste ji mohli snést. – Satan si vás vyžádal, aby vás vytříbil jako pšenici. Já jsem však poprosil za tebe, aby nezanikla tvá víra.
Protože jsi byl pevností pro chudého, pevností pro nuzného v jeho tísni; útočištěm před přívalem, stínem před horkem, neboť hněv násilníků je jako příval proti zdi.
Iz 27, 8; 2 S 24, 14; Jr 30, 11; Ps. 103, 9–10.14; Mal 3, 17; 1 K 10, 13; L 22, 31–32; Iz 25, 4
Večerní čtení
Nevěřila jsem těm zprávám, dokud jsem nepřišla a neviděla to na vlastní oči. Hle, nebyla mi oznámena ani polovina.
Královna jihu povstane na soudu s tímto pokolením a odsoudí je, protože přišla od končin země, aby uslyšela Šalomounovu moudrost, a hle, zde je někdo větší než Šalomoun. – Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Mé slovo a má zvěst spočívaly … v ukázání Ducha a moci, aby vaše víra nebyla založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci. Ale jak je napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny.
Tvé oči uvidí Krále v jeho kráse. – Uvidíme ho takového, jaký je. – Bez svého těla uvidím Boha. – Budu nasycen tvým zjevem
1 Kr 10, 7; Mt 12, 42; J 1, 14 (EP); 1 K 2, 4–5.9–10; Iz 33, 17; 1 J 3, 2; Jb 19, 26; Ž 17, 15