Ranní čtení
Jenž měl přijít.
Ten, který byl nakrátko postaven níže než andělé, Ježíš, …tak z milosti Boží za každého okusil smrti. – Jeden zemřel za všechny. – Jako se skrze neposlušnost jednoho člověka mnozí stali hříšnými, tak se také skrze poslušnost jednoho stanou mnozí spravedlivými.
První člověk, Adam, se stal živou duší. Poslední Adam se stal obživujícím duchem. Nejdříve však není to duchovní, ale to přirozené, a potom to duchovní. – I řekl Bůh: Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu… Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu. – Bůh … na konci těchto dnů k nám promluvil v Synu. … On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty. – Dal jsi mu pravomoc nad veškerým tělem.
První člověk je ze země, z prachu, druhý člověk Pán z nebe. Jaký je ten pozemský, takoví i ti pozemští; a jaký ten nebeský, takoví i ti nebeští.
Ř 5, 14 (MP); Žd 2, 9; 2 K 5, 14; Ř 5, 19; 1 K 15, 45–46 (NBK); Gn 1, 26–27; Žd 1, 1–3; J 17, 2; 1 K 15, 47–48
Večerní čtení
Ty (věci), které se mají stát po nich.
Ale jak je napsáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. – Duch Pravdy … oznámí vám i to, co má přijít.
Hle, přichází s oblaky a spatří ho každé oko, i ti, kdo ho probodli, a budou nad ním kvílet všechna pokolení země; jistě, amen.
Nechceme vás, bratři, nechávat v nevědomosti o těch, kdo zesnuli, abyste se nermoutili jako ti ostatní, kteří nemají naději. Jestliže však věříme, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, tak Bůh také ty, kdo zemřeli skrze Ježíše, přivede s ním. Protože za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla a Boží polnice sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem.
Zj 1, 19; 1 K 2, 9–10; J 16, 13; Zj 1, 7 (NBK); 1 Te 4, 13–14.16–17