Ranní čtení
Nalomený rákos nedolomí.
Oběť Bohu je zkroušený duch. Bože, ty nepohrdneš zkroušeným a pokořeným srdcem. – Uzdravuje ty, kdo mají zlomené srdce; obvazuje jejich rány. – Toto praví Vznešený a Vyvýšený, který přebývá ve věčnosti a jehož jméno je Svatý: Bydlím na vysokém a svatém místě, i s tím, kdo má zdeptaného a poníženého ducha, abych oživoval ducha ponížených a abych oživoval srdce zdeptaných. Vždyť nebudu navěky vést při, ani se nebudu hněvat navždy, protože jinak by duch přede mnou zemdlel, i dech všeho, co jsem učinil.
Ztracenou vypátrám, zaběhlou přivedu zpět, polámanou ovážu a nemocnou posílím. – Proto napřimte svěšené ruce a ochablá kolena a čiňte svýma nohama přímé kroky, aby se to, co kulhá, nevymklo, ale raději bylo uzdraveno.
Hle, váš Bůh … přijde a zachrání vás.
Mt 12, 20; Ž 51, 19; Ž 147, 3; Iz 57, 15–16; Ez 34, 16 (EP); Žd 12, 12–13 (NBK); Iz 35, 4
Večerní čtení
Okuste a vizte, že Hospodin je dobrý. Blahoslavený je muž, který v něm hledá útočiště.
Jakmile správce hostiny ochutnal vodu učiněnou vínem – nevěděl, odkud je, řekl: Každý člověk podává nejprve dobré víno, a když se hosté dostatečně napijí, tehdy to, které je horší. Ty jsi zachoval dobré víno až do této chvíle.
Ucho přece zkoumá výroky a patro ochutnává jídlo. – Uvěřil jsem, proto jsem mluvil. – Vím, komu jsem uvěřil. – Po jeho stínu jsem zatoužila. Sedím a na jeho sladkém ovoci pochutnávám si.
Boží dobrota. – On neušetřil vlastního Syna, ale za nás za všecky ho vydal. Jak by nám spolu s ním nedaroval všechno?
Jako novorozené děti mějte touhu po nefalšovaném mléku Božího slova, abyste jím vyrostli k záchraně, jestliže jste vskutku okusili, že Pán je dobrý.
Kéž se radují všichni, kteří v tobě mají útočiště. Navěky budou jásat.
Ž 34, 9; J 2, 9–10; Jb 34, 3; 2 K 4, 13; 2 Tm 1, 12; Pís 2, 3; Ř 2, 4; Ř 8, 32; 1 P 2, 2–3; Ž 5, 12