17. srpna

Ranní čtení

Modlete se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni.

Abraham pokračoval a řekl: Hle, dovolím si mluvit k Panovníkovi, ačkoliv jsem prach a popel. Možná, že do padesáti spravedlivých bude chybět pět. Zničíš pro těch pět celé město? Odpověděl: Nezničím, najdu-li tam čtyřicet pět.

Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. – Modlete se za ty, kteří vás urážejí a pronásledují.

Za ně prosím; neprosím za svět, ale za ty, které jsi mi dal, protože jsou tvoji. Neprosím jenom za ně, ale i za ty, kteří budou skrze jejich slovo věřit ve mne. – Neste břemena jedni druhých, a tak naplňte zákon Kristův.

Mnoho zmůže účinná modlitba spravedlivého. Eliáš byl člověk stejně podrobený utrpení jako my; pomodlil se opravdově, aby nepršelo, a vskutku nezapršelo v zemi po tři roky a šest měsíců.

Jk 5, 16; Gn 18, 27–28; L 23, 34; Mt 5, 44; J 17, 9.20; Ga 6, 2; Jk 5, 16–17

Večerní čtení

Dny člověka jsou jako tráva, rozkvétá jako polní květ. Vítr na něho zafouká a je po něm, a už si nepovšimnou, že tu není.

Počítat naše dny, o tom nás pouč, a uvedeme do srdce moudrost. – Vždyť co člověku prospěje, získá-li celý svět, ale své duši uškodí?

Jistě, lid je jen tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo našeho Boha obstojí navěky. – Svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost.

Hle, nyní je nanejvýš vítaný čas, hle, nyní je den záchrany. – Ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali; neboť způsob tohoto světa pomíjí. – A buďme pozorní jedni k druhým, abychom se rozněcovali v lásce a dobrých skutcích. Nezanedbávejme své společné shromažďování, jak mají někteří ve zvyku, nýbrž povzbuzujme se, a to tím více, čím více vidíte, že se ten den přibližuje.

Ž 103, 15–16; Ž 90, 12; Mk 8, 36; Iz 40, 7–8; 1 J 2, 17; 2 K 6, 2; 1 K 7, 31; Žd 10, 24–25

< Předchozí den Následující den >