Ranní čtení
Ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním.
Miluji Hospodina, vždyť slyší můj hlas, mé úpěnlivé prosby, naklonil ke mně ucho. Po všechny své dny k němu budu volat.
Když se modlíte, neopakujte naprázdno slova jako pohané, neboť ti se domnívají, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. – Tak nám také Duch pomáhá v našich slabostech. Vždyť ani nevíme, za co bychom se měli modlit, jak je potřeba, ale sám Duch oroduje za nás nevýslovným sténáním.
Proto si přeji, aby se muži modlili na každém místě, zvedajíce svaté ruce bez hněvu a bez pochybování. – Každou modlitbou a prosbou se v každý čas modlete duchem a k tomu bděte s veškerou vytrvalostí a prosbou za všechny svaté.
Shodnou-lise dva z vás na zemi v jakékoli věci, o niž požádají, stane se jim od mého Otce, který je v nebesích.
Fp 4, 6; Ž 116, 1–2; Mt 6, 7; Ř 8, 26 (NBK); 1 Tm 2, 8 (NBK); Ef 6, 18; Mt 18, 19
Večerní čtení
Hospodine, všechna tvá díla ti budou vzdávat chválu; tví věrní ti budou dobrořečit.
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu! Dobrořeč, má duše, Hospodinu, nezapomínej na žádné jeho dobrodiní! – V každém čase budu dobrořečit Hospodinu. V mých ústech bude ustavičně jeho chvála. – Každý den ti budu dobrořečit a chválit tvé jméno navěky a navždy.
Tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. Proto ti žehnám po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu.
Má duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci.
Hoden jsi, Pane a Bože náš, Svatý, přijmout slávu a úctu i moc, neboť ty jsi stvořil všechny věci, z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.
Ž 145, 10; Ž 103, 1–2 (EP); Ž 34, 2; Ž 145, 2; Ž 63, 4–6 (EP); Lk 1, 47; Zj 4, 11