Ranní čtení
Já jsem Hospodin, váš Bůh. Podle mých ustanovení choďte, má nařízení zachovávejte a plňte je.
Podle toho Svatého, který vás povolal, se i vy staňte svatými v celém svém způsobu života. – Kdo říká, že v něm zůstává, musí sám také žít tak, jak žil on. Víte-li, že je spravedlivý, vězte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen. – Obřízka nic neznamená ani neobřízka nic neznamená, ale zachovávání Božích přikázání. – Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, stal by se vinným ve všech.
Ne sami ze sebe se pokládáme za způsobilé, jako bychom měli něco sami ze sebe, ale naše způsobilost je z Boha. – Vyuč mě, Hospodine, cestě svých ustanovení.
S bázní a chvěním uvádějte ve skutečnost svou záchranu. Neboť Bůh je ten, který ve vás působí i chtění i činění podle své dobré vůle. – A Bůh pokoje… ať vás zdokonalí ve všem dobrém k vykonání jeho vůle, čině v nás to, co je před ním příjemné, skrze Ježíše Krista.
Ez 20, 19; 1 P 1, 15; 1 J 2, 6.29; 1 K 7, 19; Jk 2, 10; 2 K 3, 5; Ž 119, 33; Fp 2, 12–13; Žd 13, 20–21
Večerní čtení
Vyvýšil jsem vybraného z lidu.
Je přece jasné, že se neujímá andělů, ale ujímá se semene Abrahamova. A tedy musel být ve všem učiněn podobný bratřím. – Na tom jakoby trůnu kdosi vzhledem podobný člověku. – Syn člověka, který je v nebi. – Podívejte se na mé ruce a na mé nohy, že jsem to já. Dotkněte se mne a podívejte se: duch nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.
Sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob otroka a stal se podobným lidem. A když se ukázal v podobě člověka, ponížil se, stal se poslušným až k smrti, a to smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno. – Buď bdělý a upevni to, co ještě zbývá a je na umření, neboť jsem nenalezl tvé skutky úplné před mým Bohem.
Ž 89, 20; Žd 2, 16–17; Ez 1, 26; J 3, 13; L 24, 39; Fp 2, 7–10; Zj 3, 2