16. března

Ranní čtení

Co je váš život? Vždyť jste pára, která se na chvilku ukazuje a potom mizí.

Mé dny byly rychlejší než běžec; utekly, neviděly blaho. Pominuly spolu s rákosovými loděmi, jako se orel střemhlav vrhá na kořist. – Odplavuješ je, jsou jako spánek zrána, vadnou jako tráva. Zrána rozkvétá, mění se, k večeru vadne a usychá. – Člověk narozený z ženy je ukrácen na životě a nasycen nepokojem. Jako květ vzchází a uvadá.

Svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost.

Ta zaniknou, ale ty zůstaneš. Všechna jako roucho zvetší, vyměníš je jako plášť a budou proměněna. Ale ty jsi stále týž, tvá léta nekončí. – Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes, i na věky.

Jk 4, 14; Jb 9, 25–26; Ž 90, 5–6; Jb 14, 1–2; 1 J 2, 17; Ž 102, 27–28; Žd 13, 8

Večerní čtení

Budu zpívat duchem, budu však zpívat také myslí.

Naplňujte se Duchem, mluvíce k sobě v chvalozpěvech, v oslavných zpěvech a v duchovních písních, svým srdcem zpívajíce Pánu a velebíce ho.

Ať ve vás bohatě přebývá Kristovo slovo ve vší moudrosti. Vyučujte a napomínejte jedni druhé žalmy, chvalozpěvy a duchovními písněmi; s vděčností zpívejte svým srdcem Pánu.

Má ústa budou mluvit o Hospodinově chvále, veškeré tvorstvo bude dobrořečit jeho svatému jménu navěky a navždy.

Haleluja! Jak dobré je opěvovat našeho Boha, jak líbezná, krásná je chvála! Zpívejte Hospodinu děkovnou píseň, při lyře opěvujte našeho Boha,

Uslyšel jsem hlas z nebe jako zvuk mnohých vod a jako zvuk velikého hromu. A hlas, který jsem uslyšel, byl jako hlas harfeníků, hrajících na své harfy.

1 K 14, 15 (NBK); Ef 5, 18–19; Ko 3, 16 (NBK); Ž 145, 21; Ž 147, 1.7; Zj 14, 2