Ranní čtení
Tvé jméno – mast, jež je rozlévána.
Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu v příjemnou vůni. – Vám tedy, kteří věříte, je vzácností. – Proto ho také Bůh povýšil nade vše a dal mu jméno, které je nad každé jméno, aby se ve jménu Ježíše sklonilo každé koleno; ti, kdo jsou na nebi i na zemi i pod zemí. – V něm tělesně přebývá veškerá plnost Božství.
Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání! – Boží láska je vylita v našich srdcích skrze Ducha svatého, který nám byl dán. – Dům se naplnil vůní toho oleje. – Poznávali je, že bývali s Ježíšem.
Hospodine, náš Pane, jak vznešené je tvoje jméno na celé zemi! Tys dal svou velebnost na nebesa. – Immanuel,…Bůh s námi. – Dal mu jméno Podivuhodný rádce, mocný Bůh, Věčný Otec, Kníže pokoje. – Hospodinovo jméno je pevnou věží, spravedlivý do ní poběží a bude v bezpečí.
Pís 1, 3 (MP); Ef 5, 2; 1 P 2, 7; Fp 2, 9–10; Ko 2, 9; J 14, 15; Ř 5, 5; J 12, 3; Sk 4, 13; Ž 8, 2; Mt 1, 23; Iz 9, 5; Př 18, 10
Večerní čtení
Pokud jsme totiž v tomto stanu, sténáme a je nám těžko.
Panovníku, před tebou jsou všechny mé tužby, mé vzdychání není před tebou skryto. … Mé viny mi přerostly přes hlavu; tíží mě jako ohromné břemeno. – Já nešťastný člověk! Kdo mne vysvobodí z těla této smrti?
Celé tvorstvo až dodnes společně sténá a pracuje k porodu. A nejen to, ale i my, kteří máme prvotiny Ducha, sami v sobě sténáme, očekávajíce synovství, to jest vykoupení svého těla. – … jste nyní nakrátko, je-li to nutné, zarmouceni rozličnými zkouškami.
Vím, že složení mého stanu je velice blízko. – Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: Smrt byla pohlcena ve vítězství.
2 K 5, 4; Ž 38, 10.5; Ř 7, 24; Ř 8, 22–23; 1 P 1, 6; 2 P. 1, 14; 1 K 15, 53–54