Ranní čtení
Bůh je můj nepřístupný hrad.
Hospodin je má skála a má tvrz, můj vysvoboditel. Bůh je má skála, v něm mám útočiště; je můj štít a roh mé záchrany, můj nedobytný hrad a mé útočiště. Můj zachránce. – Hospodin je má síla a můj štít, v něho doufá mé srdce. Dostalo se mi pomoci, proto mé srdce jásá, proto mu budu vzdávat chválu svou písní.
Když bude jako řeka přicházet protivník, rozežene se proti němu Duch Hospodinův. – A tak s důvěrou říkejme: ‚Pán je můj pomocník, nebudu se bát; co mi udělá člověk?‘ – Hospodin je mé světlo i má spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, koho bych se lekal?
Jako je Jeruzalém obklopen horami, tak Hospodin obklopuje svůj lid, od nynějška až na věky. – Jak jsi mi býval ku pomoci. Budu jásat ve stínu tvých křídel.
Pro své jméno mě tedy veď a posiluj!
Ž 59, 10; 2 S 22, 2–3; Ž 28, 7; Iz 59, 19 (MP); Žd 13, 6; Ž 27, 1; Ž 125, 2; Ž 63, 8; Ž 31, 4
Večerní čtení
A odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.
Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát? Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ – Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil. Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou? A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, dokud mu nezaplatí celý dluh. Tak i můj nebeský Otec učiní vám, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. – Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. – I vás … obživil, když nám všechna provinění odpustil a vymazal rukou psaný záznam, který svými ustanoveními svědčil proti nám a který nám byl nepřátelský; odstranil jej z našeho středu tím, že jej přibil na kříž. – Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy.
Mt 6, 12 (NBK); Mt 18, 21–22; Mt 18, 32–35; Ef 4, 32; Ko 2, 13–14; Ko 3, 13