Ranní čtení
Já, já jsem váš utěšitel.
Pochválen buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy! On nás potěšuje v každém soužení, abychom i my mohli těšit ty, kteří jsou v jakékoli tísni, tou útěchou, jaké se nám samým dostává od Boha. – Jako má otec soucit se svými syny, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. On přece ví, jak jsme utvořeni, pamatuje, že jsme prach. – Jako když někoho utěšuje matka, tak vás budu já utěšovat. – Všechnu svou starost uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží.
Ale ty jsi, Panovníku, Bůh soucitný a milostivý, pomalý k hněvu, hojný v milosrdenství a věrnosti.
Jiný Utěšitel, … Duch pravdy. – Duch pomáhá v našich slabostech.
A Bůh setře každou slzu z jejich očí. A smrti již nebude, ani žalu ani křiku ani bolesti již nebude, neboť první věci pominuly.
Iz 51, 12; 2 K 1, 3–4 (EP); Ž 103, 13–14; Iz 66, 13; 1P 5, 7; Ž 86, 15; J 14, 16–17 (NBK); Ř 8, 26 (NBK); Zj 21, 4
Večerní čtení
Byli jste povoláni do společenství jeho Syna
On přijal od Boha Otce čest a slávu, když k němu z velebné slávy zazněl takovýto hlas: ‚Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.‘ – Pohleďte, jakou lásku nám Otec dal, abychom byli nazváni Božími dětmi.
Napodobujte tedy Boha jako milované děti. – Jsme-li však děti, jsme i dědicové – dědicové Boží a spoludědicové Kristovi.
On je září jeho slávy a otiskem jeho podstaty. – Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.
Původce a dokonavatel víry Ježíš, který pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž, pohrdnuv hanbou. – Toto mluvím ve světě, aby v sobě měli plnost mé radosti. – Jako se na nás rozhojňují Kristova utrpení, tak se skrze Krista rozhojňuje i naše povzbuzení.
1 K 1, 9; 2 P 1, 17; 1 J 3, 1; Ef 5, 1; Ř 8, 17; Žd 1, 3; Mt 5, 16; Žd 12, 2; J 17, 13; 2 K 1, 5