Ranní čtení
Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek.
Jak vzácné jsou pro mě tvé úmysly, Bože! Jak mnoho jich je! Kdybych je chtěl spočítat, je jich víc než písku! Procitnu a již jsem s tebou. – Tvé řeči jsou mým ústům sladší než med. – Nad víno lepší je tvé milování.
Koho mám na nebesích? A jsem-li s tebou, nemám na zemi zalíbení.
Jako jabloň mezi lesními stromy, tak můj milý mezi syny. Usedla jsem žádostivě v jeho stínu, jeho ovoce mi sládne na rtech. On mě uvedl do domu vína, jeho prapor nade mnou je láska. – Zjevem se Libanonu podobá, ušlechtilý jako ty cedry. Jeho ústa jsou přesladká a ve všem je přitažlivý. To je můj milý a to je můj druh.
Ž 63, 6–7 (EP); Ž 139, 17–18; Ž 119, 103; Pís 1, 2; Ž 73, 25; Pís 2, 3–4 (EP); Pís 5, 15–16
Večerní čtení
Vrať mi veselí ze své spásy.
Viděl jsem jeho cesty; vyléčím jej však a povedu, vrátím potěšení jemu a těm, kdo s ním truchlíš.
Jen pojďte a proberme to, praví Hospodin; jsou-li vaše hříchy jako šarlat, zbělejí jako sníh, jsou-li rudé jako purpur, budou jako vlna. – Navraťte se, odvrácení synové, vyléčím vaše odvrácení. Hle, přicházíme k tobě, protože ty, Hospodine, jsi náš Bůh. – Poslechnu, co říká Bůh Hospodin. Vždyť promlouvá pokoj ke svému lidu, ke svým věrným. Kéž se nevracejí k bláznovství!
Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej, co vše vykonal. On odpouští všechny tvé viny, on uzdravuje všechny tvé nemoci. – Obnovuje mou duši. – Budu ti vzdávat chválu, Hospodine! Ačkoliv ses na mne hněval, tvůj hněv se odvrátil a potěšil jsi mě!
Posilni mě, abych byl zachráněn.
Já, já jsem ten, kdo mažu kvůli sobě tvá přestoupení a tvé hříchy připomínat nebudu.
Ž 51, 14; Iz 57, 18 (EP); Iz 1, 18; Jr 3, 22; Ž 85, 9; Ž 103, 2–3; Ž 23, 3; Iz 12, 1; Ž 119, 117; Iz 43, 25