14. března

Ranní čtení

…aby ve všem byli ozdobou učení našeho Zachránce Boha.

Jenom veďte život hodný Kristova evangelia. – Jste-li tupeni pro jméno Kristovo, jste blahoslavení. Ať nikdo z vás netrpí jako vrah nebo zloděj nebo zločinec nebo jako pletichář. – Abyste byli bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení pokřiveného a zvráceného, v němž záříte jako světla ve světě. – Tak ať vaše světlo září před lidmi, aby uviděli vaše dobré skutky a vzdali slávu vašemu Otci, který je v nebesích.

Milosrdenství a věrnost ať tě neopouštějí! Přivaž si je ke svému krku, napiš je na tabulku svého srdce! Tak nalezneš milost a oblibu v očích Božích i lidských. – Konečně, bratři, přemýšlejte o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, co má dobrou pověst, jestli je nějaká ctnost a jestli je nějaká chvála.

Tt 2, 10; Fp 1, 27; 1 P 4, 14.15; Fp 2, 15; Mt 5, 16; Př 3, 3–4; Fp 4, 8

Večerní čtení

Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.

On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy. – Litera zabíjí, ale Duch obživuje.

Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového.

Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo. Tvé mi slovo navrací život. Tvou řeč uchovávám v srdci, abych proti tobě nehřešil. Nezapomínám na tvé slovo. Spoléhám na tvé slovo! Zákon tvých úst je pro mě lepší než tisíce ve zlatě či stříbře. Na tvá přikázání nikdy nezapomenu, neboť mi dávají život. Tvé řeči jsou mým ústům sladší než med. Díky tvým přikázáním jsem mnohému porozuměl, proto nenávidím každou stezku klamu.

J 6, 63; Jk 1, 18; 2 K 3, 6; Ef 5, 25–27; Ž 119, 9.50.11.16.42.72.93.103.104