Ranní čtení
Nech to nyní; neboť takto je třeba, abychom naplnili všechnu spravedlnost.
Plnit, Bože můj, tvou vůli je mým přáním, tvůj zákon mám ve svém nitru.
Nedomnívejte se, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky; nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. Neboť amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné nejmenší písmenko ani jedna čárka ze Zákona, dokud se všechno nestane. – Kvůli jeho spravedlnosti se Hospodinu zalíbilo učinit zákon významným a zvelebit ho. – Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho převyšovat spravedlnost učitelů Zákona a farizeů, do království Nebes určitě nevstoupíte.
Neboť co bylo Zákonu nemožné, protože byl bezmocný kvůli tělu, to učinil Bůh, když poslal svého Syna v podobnosti těla hříchu a jako oběť za hřích a odsoudil hřích v těle, aby byl požadavek Zákona naplněn v nás, kteří nechodíme podle těla, ale podle Ducha. – Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří. Mt 3, 15; Ž 40, 9 (EP); Mt 5, 17–18; Iz 42, 21; Mt 5, 20; Ř 8, 3–4; Ř 10, 4
Večerní čtení
Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví.
Koho mám na nebesích? A jsem-li s tebou, nemám na zemi zalíbení. Mé tělo i mé srdce chřadne. Bůh je však navěky skálou mého srdce a mým podílem. – Hospodin je můj výtečný podíl a můj kalich; ty sám držíš můj los. Vyměřovací provazce mi padly na rozkošných místech. Ano, připadlo mi nádherné dědictví.
Mým podílem je Hospodin, říká má duše, proto v něm mám naději.
Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci.
Bože, ty jsi můj Bůh! Usilovně tě hledám, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, vyschlé, bezvodé zemi. Jak jsi mi býval ku pomoci. Budu jásat ve stínu tvých křídel.
Můj milý je můj a já jeho.
Nu 18, 20; Ž 73, 25–26; Ž 16, 5–6; Pl 3, 24; Ž 119, 111; Ž 63, 2.8; Pís 2, 16