Ranní čtení
Učiňte jeho chválu slavnou!
Ten lid jsem utvořil pro sebe: budou vypravovat moji chválu. – Očistím je od každé jejich viny, kterou proti mně hřešili, a odpustím všechny jejich viny, kterými proti mně hřešili a jimiž se proti mně bouřili. Toto město mi získá věhlas, chválu a slávu před všemi národy země. – Skrze něho tedy přinášejme Bohu stále oběť chvály, to jest ovoce rtů, vyznávajících jeho jméno.
Budu ti vzdávat chválu celým srdcem, Panovníku, můj Bože, navěky budu oslavovat tvé jméno, protože je nade mnou tvé velké milosrdenství. Mou duši jsi vysvobodil z nejhlubšího podsvětí. – Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine? Kdo je jako ty, vznešený v svatosti, budící bázeň slavnými skutky, činící divy? – Zpěvem budu chválit Boží jméno, budu ho velebit písní díků. – Zpívali píseň Božího otroka Mojžíše a píseň Beránkovu: Veliké a podivuhodné jsou tvé skutky, Pane Bože Všemohoucí.
Ž 66, 2; Iz 43, 21; Jr 33, 8–9; Žd 13, 15; Ž 86, 12–13; Ex 15, 11; Ž 69, 31; Zj 15, 3
Večerní čtení
Svou přirozeností děti hněvu tak jako ostatní.
Neboť i my jsme kdysi byli nerozumní, neposlušní, bloudící, byli jsme otroky žádostí a všelijakých rozkoší, trávili jsme život v špatnosti a závisti, byli jsme odporní a navzájem jsme se nenáviděli. – Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.
Jób Hospodinu odpověděl. Řekl: Hle, jsem nepatrný, co ti mám odpovědět? Kladu si ruku na ústa. – Hospodin se pak Satana zeptal: Jestlipak sis všiml mého otroka Jóba? Neboť není na zemi jemu podobného, muže bezúhonného a přímého, bohabojného a odvracejícího se od zlého.
Hle, byl jsem zplozen v nepravosti, matka mě počala v hříchu. – David, o němž vydal svědectví: Nalezl jsem Davida, syna Jišajova, muže podle mého srdce, který bude činit všechnu mou vůli.
Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a trýznitel, ale dostalo se mi milosrdenství.
Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch.
Ef 2, 3; Tt 3, 3; J 3, 7; Jb 40, 3–4; Jb 1, 8; Ž 51, 7; Sk 13, 22; 1 Tm 1, 13 (NBK); J 3, 6