Ranní čtení
Vždyť proto také Kristus zemřel a vstal z mrtvých a ožil, aby byl Pánem mrtvých i živých.
Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu, uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání se jeho prostřednictvím zdaří. Z námahy své duše uvidí ovoce a nasytí se. Svým poznáním můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění on sám ponese. – Což to neměl Kristus vytrpět a vejít do své slávy? – Usoudili jsme toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli. A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých.
Ať tedy všechen dům Izraele s jistotou ví, že Bůh učinil toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali, i Pánem i Mesiášem. – On byl předem poznán před založením světa a byl na konci časů zjeven pro vás, kteří skrze něho věříte v Boha.
Ř 14, 9 (NBK); Iz 53, 10–11; Lk 24, 26; 2 K 5, 14–15; Sk 2, 36; 1 P 1, 20–21
Večerní čtení
Náš denní chléb dej nám dnes.
Byl jsem mladý a teď jsem starý, ale neviděl jsem spravedlivého, který by byl opuštěn a jehož potomstvo by žebralo o chléb. – Bude mu dáván chléb a voda mu nevyschne. – Havrani mu přinášeli chléb i maso ráno a chléb i maso večer a pil z potoka.
Můj Bůh naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. – Buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť on řekl: Nikdy tě nenechám ani neopustím.
Pokořil tě, nechal tě hladovět, a pak tě krmil manou, … aby tě přivedl k poznání, že člověk nežije jenom chlebem, ale že člověk žije vším, co vychází z Hospodinových úst. – Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám, ne Mojžíš vám dal chléb z nebe, nýbrž můj Otec vám dává ten pravý chléb z nebe. Neboť chléb Boží je ten, který sestupuje z nebe a dává život světu.“
Mt 6, 11; Ž 37, 25; Iz 33, 16; 1 Kr 17, 6; Fp 4, 19; Žd 13, 5; Dt 8, 3; J 6, 32–33