Ranní čtení
Modlili se na každém místě, zvedajíce svaté ruce bez hněvu a bez pochybování.
Praví ctitelé se budou klanět Otci v duchu a pravdě; vždyť sám Otec hledá takové ctitele. Bůh je duch, a ti, kteří se mu klanějí, musí se mu klanět v duchu a pravdě – Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, budeš křičet o pomoc a řekne: Zde jsem. – Kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte-li proti někomu něco.
Bez víry však není možné se mu zalíbit, protože ten, kdo přichází k Bohu, musí uvěřit, že Bůh je a že odplácí těm, kdo ho usilovně hledají. – Ať však žádá ve víře a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, podobá se mořské vlně, hnané a zmítané větrem. Ať si takový člověk nemyslí, že něco od Pána dostane.
Kdybych viděl ve svém srdci nepravost, Panovník by mě nevyslyšel. – Moje dítky, toto vám píši, abyste nezhřešili; a jestliže by někdo zhřešil, máme u Otce Zastánce, Ježíše Krista, toho spravedlivého.
1 Tm 2, 8 (NBK); J 4, 23–24; Iz 58, 9; Mk 11, 25; Žd 11, 6; Jk 1, 6–7; Ž 66, 18; 1 J 2, 1
Večerní čtení
Srdce mi buší
Slyš, Bože, můj nářek, věnuj pozornost mé modlitbě. Se zemdleným srdcem k tobě volám z konce světa: Doveď mě na skálu, která je vyšší než já.
On mi řekl: Stačí ti má milost, neboť má moc se dokonává ve slabosti. Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula moc Kristova. Neboť když jsem slabý, tehdy jsem mocný.
Ale když (Petr) viděl silný vítr, dostal strach. Začal tonout a vykřikl: Pane, zachraň mě! Ježíš hned vztáhl ruku, zachytil ho a řekl mu: Malověrný, proč jsi zapochyboval? – Jsi-li skleslý v den soužení, tvá síla je malá. – Unavenému dává sílu a bezmocného zahrnuje zdatností. – Jezdí na nebesích tobě ku pomoci. Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné. – Abyste byli posilováni každou mocí podle síly jeho slávy.
Ž 38, 11; Ž 61, 2–3; 2 K 12, 9.10; Mt 14, 30–31; Př 24, 10; Iz 40, 29; Dt 33, 26.27; Ko 1, 11