13. dubna

Ranní čtení

Cti Hospodina svým majetkem a prvotinami ze vší své úrody.

Kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet; a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. – V první den týdne ať každý z vás doma dá stranou tolik, kolik bude moci uložit.

Bůh není nespravedlivý, takže by zapomněl na vaši práci a lásku, kterou jste projevili jeho jménu, když jste posloužili, a ještě sloužíte, svatým.

Vybízím vás tedy, bratři, skrze milosrdenství Boží, abyste vydali svá těla v oběť živou, svatou a příjemnou Bohu; to je vaše rozumná služba Bohu.

Neboť Kristova láska nás váže, když jsme usoudili toto: Protože jeden zemřel za všechny, tedy všichni zemřeli. A on zemřel za všechny, aby ti, kteří žijí, nežili už sami sobě, nýbrž tomu, kdo za ně zemřel a vstal z mrtvých. – Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě.

Př 3, 9; 2 K 9, 6; 1 K 16, 2; Žd 6, 10; Ř 12, 1; 2 K 5, 14–15; 1 K 10, 31

Večerní čtení

Noci tam už nebude.

Hospodin bude tvým věčným světlem a tvůj Bůh tvou slávou.

To město nepotřebuje slunce ani měsíc, aby mu svítily. Ozářila ho Boží sláva a jeho lampou je Beránek. – Nebude třeba světla lampy nebo světla slunce: Pán Bůh je bude osvěcovat.

Vy však jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid určený k Božímu vlastnictví, abyste rozhlásili mocné skutky toho, jenž vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. – Abyste děkovali Otci, který nás uzpůsobil k účasti na dědictví svatých ve světle. On nás vysvobodil z vlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna. – Kdysi jste byli tmou, ale nyní jste světlem v Pánu.

Nepatříme noci ani tmě.

Stezka spravedlivých je jako záře úsvitu, září víc a víc, až do bílého dne.

Zj 21, 25; Iz 60, 19; Zj 21, 23; Zj 22, 5; 1 P 2, 9; Ko 1, 12–13 (NBK); Ef 5, 8; 1 Te 5, 5; Př 4, 18