Ranní čtení
Jako i Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu.
Žijte v lásce, jako i Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako dar a oběť Bohu v příjemnou vůni.
Vždyť jste se znovu narodili ne z pomíjitelného semene, nýbrž z nepomíjitelného, skrze živé a na věčnost zůstávající slovo Boží. – Posvěť je v pravdě; tvé slovo je pravda. – Nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království.
Zachránil nás ne na základě skutků, které jsme my učinili ve spravedlnosti, nýbrž podle svého milosrdenství skrze koupel znovuzrození a obnovou Ducha Svatého. – Tvé slovo mi navrací život.
Hospodinův zákon je ryzí, obnovuje duši. Hospodinovo svědectví je spolehlivé, prostým lidem dává moudrost. Hospodinova přikázání jsou přímá, obšťastňují srdce. Hospodinův příkaz je vytříbený, dává očím světlo.
Ef 5, 25–26; Ef 5, 2; 1 P 1, 23; J 17, 17; J 3, 5; Ti 3, 5; Ž 119, 50; Ž 19, 8–9
Večerní čtení
Skrze něho jedni i druzí máme přístup k Otci v jednom Duchu.
Já v nich a ty ve mně, aby byli dokonáni v jedno.
Oč byste požádali v mém jménu, to učiním, aby byl Otec oslaven v Synu. Požádáte-li mne o něco v mém jménu, já to učiním. A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, aby byl s vámi na věčnost, Ducha pravdy, jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude. – Je jedno tělo a jeden Duch, jakož jste byli i povoláni v jedné naději svého povolání; jeden Pán, jedna víra, jeden křest; jeden Bůh a Otec všech, ten nade všemi, skrze všechny a ve všech nás. – Když se modlíte, říkejte: Otče náš, který jsi v nebesích.
Když tedy, bratři, máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, … přistupujme s opravdovým srdcem
Ef. 2, 18; J 17, 23; J 14, 13–14.16–17; Ef 4, 4–6; L 11, 2; Žd 10, 19.22