Ranní čtení
Od prvního dne, kdys přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena.
Toto praví Vznešený a Vyvýšený, který přebývá ve věčnosti a jehož jméno je Svatý: Bydlím na vysokém a svatém místě, i s tím, kdo má zdeptaného a poníženého ducha, abych oživoval ducha ponížených a abych oživoval srdce zdeptaných. – Oběť Bohu je zkroušený duch. Bože, ty nepohrdneš zkroušeným a pokořeným srdcem. – Vždyť Hospodin je vyvýšený, vidí však poníženého. Povýšeného pozná zdaleka. – Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, aby vás povýšil v příhodný čas. – Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost. Poddejte se tedy Bohu.
Neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a ochotný odpouštět; jsi hojný v milosrdenství ke všem, kdo k tobě volají. Naslouchej, Hospodine, mé modlitbě, věnuj pozornost mým úpěnlivým prosbám! V den svého soužení k tobě volám, jistě mi odpovíš.
Da 10, 12; Iz 57, 15; Ž 51, 19; Ž 138, 6; 1 P 5, 6; Jk 4, 6–7; Ž 86, 5–7
Večerní čtení
Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi.
Proto … rozumějte, co je Pánova vůle.
Právě tak není vůle vašeho Otce, který je v nebesích, aby zahynul jediný z těchto maličkých.
Neboť toto je vůle Boží, vaše posvěcení. – Abyste po zbývající čas života v těle již nežili podle lidských žádostí, nýbrž podle Boží vůle. – On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy. Proto odložte veškerou nečistotu.
Buďte svatí, neboť já jsem svatý. – (Ježíš) řekl: Neboť kdo činí Boží vůli, to je můj bratr, má sestra i matka. – Každý, kdo slyší tato má slova a činí je, bude tedy podoben muži prozíravému, který postavil svůj dům na skále. A spadl déšť a přihnaly se vody a zaduly větry a udeřily na ten dům, ale nezřítil se, neboť byl založen na skále. – A svět pomíjí i jeho žádost; kdo však činí vůli Boží, zůstává na věčnost.
Mt 6, 10; Ef 5, 17; Mt 18, 14; 1 Te 4, 3; 1 P 4, 2; Jk 1, 18.21; 1 P 1, 16; Mk 3, 34–35; Mt 7, 24–25; 1 J 2, 17