13. ledna

Ranní čtení

Mysl upevněnou v tobě budeš střežit dokonalým pokojem, protože tobě důvěřuje.

Uvrhni svou starost na Hospodina, on se o tebe postará. Nedopustí, aby se spravedlivý navěky zhroutil. – Doufám a už se nebojím. Má síla a píseň je jen Hospodin, to on se stal mým spasením!

Proč jste ustrašení, vy malověrní? – O nic nebuďte úzkostliví, ale ve všem oznamujte Bohu své žádosti v modlitbě a prosbě s děkováním. A pokoj Boží, který převyšuje všechno porozumění, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. – V utišení a v důvěře bude vaše síla.

Službou spravedlnosti bude utišení a bezpečí navěky. – Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. – Pokoj od Toho, který jest a který byl a který přichází.

Iz 26, 3; Ž 55, 23; Iz 12, 2 (B21); Mt 8, 26; Fp 4, 6–7; Iz 30, 15; Iz 32, 17; J 14, 27; Zj 1, 4

Večerní čtení

Slunce ať nezapadá nad vaším hněvem.

Jestliže tvůj bratr proti tobě zhřeší, jdi a pokárej ho mezi čtyřma očima. Poslechne-li tě, získal jsi svého bratra. … Tehdy přistoupil Petr a řekl mu: Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát? Ježíš mu řekl: Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.

A kdykoliv stojíte a modlíte se, odpouštějte, máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení.

Oblečte se tedy jako vyvolení Boží, svatí a milovaní, v slitovný soucit, dobrotu, pokoru, vlídnost a trpělivost. Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému. Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy. – Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní a odpouštějte si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil vám. Ef 4, 26; Mt 18, 15.21–22; Mk 11, 25; Ko 3, 12–13; Ef 4, 32