Ranní čtení
Jediný moudrý Bůh, náš Spasitel.
Kristus Ježíš, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením i vykoupením. – Cožpak vystihneš pochopení Boha, vystihneš snad Všemohoucího v jeho dokonalosti? Vyšší než nebesa, co s tím uděláš? Hlubší než podsvětí, co o tom zjistíš?
My mluvíme o tajemné moudrosti Boží, o skryté moudrosti, kterou Bůh před věky předurčil k naší slávě. – Tajemství, jež bylo od věků ukryto v Bohu, který všechno stvořil skrze Ježíše Krista, aby nyní byla skrze církev oznámena vládám a mocnostem v nebesích přerozmanitá Boží moudrost.
Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, ať ji žádá od Boha, který dává všem štědře a nevyčítá, a bude mu dána. – Moudrost shůry je především čistá, potom pokojná, mírná, poddajná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nepochybující, bez přetvářky.
Ju 25 (NBK); 1 K 1, 30; Jb 11, 7–8; 1 K 2, 7 (B21); Ef 3, 9–10 (NBK); Jk 1, 5; Jk 3, 17
Večerní čtení
Kdy budu moci vstát? A večer se protahuje.
Strážce, co zbývá z noci? Strážce řekl: Přichází ráno.
Ještě velmi, velmi krátký čas, a ten, který má přijít, přijde a nebude otálet. – Je jako svítání, když vychází slunce, ráno bez oblaků.
Jdu vám připravit místo. A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé. Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím a přijdu k vám.
Tak ať zahynou všichni tví nepřátelé, Hospodine, ale ti, kdo jej milují, budou jako slunce vycházející ve své síle.
Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě.
A noci tam už nebude.
Jb 7, 4 (MP); Iz 21, 11–12; Žd 10, 37; 2 S 23, 4; J 14, 2–3.27–28; Sd 5, 31; 1 Te 5, 5; Zj 21, 25