Ranní čtení
Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte.
Vy všichni jste synové světla a synové dne. Nepatříme noci ani tmě. Proto tedy nespěme jako ti ostatní, nýbrž buďme bdělí a střízliví.
Už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme zbroj světla. – Proto vezměte na sebe celou Boží zbroj, abyste se mohli v den zlý vzepřít, všechno vykonat a zůstat stát. – Odvrhněte od sebe všechna svá přestoupení, jimiž jste se vzepřeli a získejte nové srdce a nového ducha. – Proto odložte veškerou nečistotu a přemíru špatnosti a v tichosti přijměte zaseté slovo, které má moc zachránit vaše duše.
Nyní tedy, dítky, zůstávejte v něm, abychom nabyli radostné důvěry, až se zjeví, a nebyli jím zahanbeni při jeho příchodu. Víte-li, že je spravedlivý, vězte, že také každý, kdo činí spravedlnost, je z něho zrozen.
1 K 15, 34; 1 Te 5, 5–6; Ř 13, 11–12; Ef 6, 13; Ez 18, 31; Jk 1, 21; 1 J 2, 28–29
Večerní čtení
Mé ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou.
Hle, stojím u dveří a tluču; kdo by uslyšel můj hlas a otevřel dveře, k tomu vejdu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná. Než jsem však milému otevřela, můj milý odbočil jinam. Život ze mne prchal, když ke mně mluvil. Hledala jsem ho, a nenalezla, volala jsem ho, a neodpověděl mi.
Mluv, neboť tvůj otrok slyší.
Když Ježíš přišel na to místo, vzhlédl a řekl mu: Zachee, slez rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě. On rychle slezl a s radostí ho přijal. – Poslechnu, co říká Bůh Hospodin. Vždyť promlouvá pokoj ke svému lidu, ke svým věrným. Kéž se nevracejí k bláznovství!
J 10, 27; Zj 3, 20; Pís 5, 2.6 (EP); 1 S 3, 10; L 19, 5–6; Ž 85, 9