Ranní čtení
Při množství slov se člověk nevyhne přestoupení, kdo však ovládá své rty, je rozumný.
Víte to, moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. – Ten, kdo je pomalý k hněvu, je lepší než hrdina, a kdo ovládá svůj hněv, je lepší než ten, kdo dobyl město. – Kdo nechybuje ve slově, ten je dokonalý muž, schopný držet na uzdě i celé tělo. – Podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen. – Hospodine, postav stráž k mým ústům, ostrahu ke dveřím mých rtů.
Kristus trpěl za vás a zanechal vám příklad, abyste šli v jeho šlépějích. On se nedopustil hříchu, ani lest nebyla nalezena v jeho ústech. Když mu spílali, neodplácel spíláním, když trpěl, nehrozil, ale předával vše tomu, jenž soudí spravedlivě. – Pomyslete na toho, který snesl od hříšníků proti sobě takový odpor, abyste neochabovali, umdlévajíce ve svých duších.
V jejich ústech není nalezena lest, neboť jsou bez úhony před Božím trůnem.
Př 10, 19; Jk 1, 19; Př 16, 32; Jk 3, 2; Mt 12, 37; Ž 141, 3; 1 P 2, 21–23; Žd 12, 3; Zj 14, 5 (NBK)
Večerní čtení
Vyuč mě, Hospodine, své cestě!
Dám ti chápání, vyučím tě cestě, kterou máš jít, budu ti radit, spočine na tobě mé oko. – Hospodin je dobrý a přímý, proto vyučuje hříšníky cestě. Pokorné uvádí do práva, pokorné učí své cestě.
Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mne, bude zachráněn; bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu.
Ježíš mu řekl: Já jsem ta Cesta, Pravda i Život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. – Když tedy … máme smělou důvěru, že smíme vstoupit do svatyně Ježíšovou krví, cestou novou a živou, kterou nám otevřel skrze oponu, to jest skrze své tělo, a když máme velikého kněze nad domem Božím, přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry.
Poznejme, usilujme poznat Hospodina! – Všechny Hospodinovy stezky jsou milosrdenství a věrnost pro ty, kdo dbají na jeho smlouvu a jeho svědectví.
Ž 27, 11; Ž 32, 8; Ž 25, 8–9; J 10, 9; J 14, 6; Žd 10, 19–22; Oz 6, 3; Ž 25, 10