11. února

Ranní čtení

Ti, kdo se bojí Hospodina, mluvili jeden s druhým a Hospodin dával pozor a slyšel. Pamětní kniha byla před ním sepsána pro ty, kdo se bojí Hospodina a kdo si váží jeho jména.

A stalo se, jak tak spolu rozmlouvali a probírali to, že se k nim přiblížil sám Ježíš a šel s nimi. – Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mé jméno, tam jsem já uprostřed nich. – Moji spolupracovníci, jejichž jména jsou v knize života.

Ať ve vás bohatě přebývá Kristovo slovo ve vší moudrosti. Vyučujte a napomínejte jedni druhé žalmy, chvalozpěvy a duchovními písněmi; s vděčností zpívejte svým srdcem Pánu. – Den co den se vzájemně napomínejte, dokud se ještě říká „dnes“, aby někdo z vás nebyl zatvrzen oklamáním hříchu.

Pravím vám, že z každého neužitečného výroku, který lidé promluví, vydají počet v den soudu. Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen. – Hle, je to přede mnou napsáno.

Ma. 3, 16; L 24, 15; Mt 18, 20; Fp 4, 3; Ko 3, 16 (NBK); Žd 3, 13 (NBK); Mt 12, 36–37; Iz 65, 6

Večerní čtení

Sytí se i Hospodinovo stromoví.

Budu pro Izrael jako rosa; pokvete jako lilie, zapustí své kořeny jako libanonský cedr. Jeho ratolesti se rozrostou, jeho nádhera bude jako nádhera olivy, jeho vůně jako vůně libanonského cedru.

Požehnaný je muž, který spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Bude jako strom zasazený u vody, zapustí své kořeny u potoka; nebojí se, když přijde žár, jeho listí bude zelené; neobává se ani v roce velkého sucha, nepřestává nést ovoce.

Já Hospodin jsem snížil strom vysoký, vyvýšil jsem strom nízký, nechal jsem vyschnout strom syrový a nechám rozpučet strom vyschlý.

Spravedlivý pokvete jako palma, bude růst jako cedr na Libanonu. Jsou zasazeni v domě Hospodinově, kvetou na nádvořích našeho Boha. I v šedinách budou plodní, budou zdatní a svěží,

Ž 104, 16; Oz 14, 6–7; Jr 17, 7–8; Ez 17, 24; Ž 92, 13–15