Ranní čtení
Vedl je bezpečně.
Chodím po cestě spravedlnosti a po stezkách práva.
Hle, posílám před tebou anděla, aby tě střežil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem připravil. – V každém jejich soužení měl soužení i on. Anděl jeho přítomnosti je zachraňoval. On je ve své lásce a ve svém soucitu vykoupil. Zvedal je a nosil je po všechny dávné dny.
Zemi však neobsadili díky svému meči, nezachránila je jejich paže, nýbrž tvá pravice, tvá paže a světlo tvé tváře, protože jsi v nich našel zalíbení. – Tak jsi vodil svůj lid a učinil sis slavné jméno.
Veď mě, Hospodine, ve své spravedlnosti, vždyť na mě číhají! Napřim přede mnou svou cestu! – Sešli své světlo a svou pravdu, ty ať mě vedou a přivedou na tvou svatou horu, do tvých příbytků. Přistoupím k Božímu oltáři, k Bohu, své jásavé radosti, a budu ti vzdávat chválu na lyru, Bože, můj Bože!
Ž 78, 53; Př 8, 20; Ex 23, 20; Iz 63, 9; Ž 44, 4; Iz 63, 14; Ž 5, 9; Ž 43, 3–4
Večerní čtení
Dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni.
Krev Ježíše Krista, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. – Na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
Kristus miloval církev a sám sebe za ni vydal, aby ji posvětil, když ji očistil vodní koupelí v slovu, aby sám sobě postavil slavnou církev, která by neměla poskvrny ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá a bezúhonná. – A bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment. Tím kmentem jsou spravedlivé činy svatých. – Přistupujme s opravdovým srdcem v plnosti víry, se srdcem očištěným od zlého svědomí a s tělem obmytým čistou vodou.
Kdo bude žalovat na Boží vyvolené? Vždyť Bůh je ten, kdo ospravedlňuje! – Blahoslavený je člověk, jemuž Hospodin nepočítá vinu a v jehož duchu není záludnost. Blahoslavený je ten, z něhož je sňato přestoupení a jehož hřích je přikryt.
1 K 6, 11; 1 J 1, 7; Iz 53, 5; Ef 5, 25–27; Zj 19, 8; Žd 10, 22; Ř 8, 33; Ž 32, 2.1