Ranní čtení
Lampou těla je tvé oko. Je-li tvé oko čisté, i celé tvé tělo je plné světla.
Přirozený člověk nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou mu bláznovstvím, a nemůže je poznat, protože musí být posuzovány duchovně. – Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona.
Já jsem světlo světa. Kdo mne následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života. – Na odhalené tváři nás všech se zrcadlí slavná zář Páně, a tak jsme proměňováni k jeho obrazu … to vše mocí Ducha Páně. – Bůh, který řekl `ze tmy ať zazáří světlo´, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.
Aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, dal Ducha moudrosti a zjevení v pravém poznání jeho samého …, abyste věděli, jaká je naděje v jeho povolání, jaké je bohatství slávy jeho dědictví ve svatých.
Lk 11, 34; 1 K 2, 14 (NBK); Ž 119, 18; J 8, 12; 2 K 3, 18 (EP); 2 K 4, 6 (EP); Ef 1, 17–18
Večerní čtení
Udeřil do skály a vytryskla voda a rozlily se proudy.
Naši otcové byli všichni pod oním oblakem a všichni prošli mořem, všichni byli pokřtěni v Mojžíše v oblaku a v moři, všichni jedli týž duchovní pokrm a všichni pili týž duchovní nápoj; pili totiž z duchovní skály, která je doprovázela, a tou skálou byl Kristus. – Jeden z vojáků mu kopím probodl bok; a hned vyšla krev a voda. – Ale on byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.
Ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život. – Můj lid spáchal dvojí zlo: Opustili mne, pramen živé vody a vykopali si cisterny, puklé cisterny, které vodu nedrží.
Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije. – Kdo chce, ať si zdarma vezme vodu života.
Ž 78, 20; 1 K 10, 1–4; J 19, 34; Iz 53, 5; J 5, 40; Jr 2, 13; J 7, 37; Zj 22, 17