Ranní čtení
Ač jste ho neviděli, milujete ho.
Chodíme vírou, ne tím, co vidíme. – My milujeme, neboť on první miloval nás. – A my jsme uvěřili a poznali lásku, kterou Bůh má k nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm. – V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým, – Kterým Bůh toužil oznámit, jaké je bohatství slávy tohoto tajemství mezi pohany: tím tajemstvím je Kristus ve vás, naděje slávy.
Řekne-li někdo: Miluji Boha, a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Vždyť kdo nemiluje svého bratra, kterého viděl, nemůže milovat Boha, kterého neviděl.
Ježíš mu řekl: Tomáši, uvěřil jsi, protože jsi mě viděl. Blaze těm, kteří neviděli, a uvěřili. – Blaze všem, kdo v něho doufají.
1 P 1, 8; 2 K 5, 7; 1 J 4, 19; 1 J 4, 16; Ef 1, 13; Ko 1, 27; 1 J 4, 20; J 20, 29 (NBK); Ž 2, 12 (B21)
Večerní čtení
Hospodin je naše spravedlnost.
Všichni jsme jako nečistý a všechny naše spravedlnosti jsou jako poskvrněné roucho.
Přistoupím k mocným činům Panovníka Hospodina. Tvoji spravedlnost, jen tvoji, budu připomínat. –
Velice se budu veselit v Hospodinu, má duše bude jásat v mém Bohu, protože mne oděl rouchem záchrany, zahalil mne pláštěm spravedlnosti. Jsem jako ženich, který má kněžský turban, jako nevěsta, která se zdobí svými předměty.
Přineste rychle to nejlepší roucho a oblečte ho. – Bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě čistý kment. Tím kmentem jsou spravedlivé činy svatých.
Pokládám všechno za ztrátu pro nesmírnou vzácnost poznání Krista Ježíše, svého Pána. …abych získal Krista a byl nalezen v něm, nemaje svou spravedlnost, která je ze Zákona, ale tu, která je z víry v Krista, tu spravedlnost, která je z Boha na základě víry,
Jr 23, 6; Iz 64, 5; Ž 71, 16; Iz 61, 10; L 15, 22; Zj 19, 8; Fp 3, 8–9