Ranní čtení
Ovocem Ducha je však … sebeovládání.
Každý, kdo závodí, je ve všem zdrženlivý; oni proto, aby dostali pomíjivý věnec, my však nepomíjivý. Já tedy běžím ne jako bez cíle; zápasím pěstmi, ne jako bych tloukl do vzduchu, ale zasazuji dobře mířené rány svému tělu a podrobuji je, abych se snad, jiným hlásaje, sám nestal tím, kdo se neosvědčil.
A neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale naplňujte se Duchem.
Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mne.
Proto tedy nespěme jako ti ostatní, nýbrž buďme bdělí a střízliví. Vždyť ti, kdo spí, spí v noci, a ti, kdo se opíjejí, opíjejí se v noci. My však, kteří patříme dni, buďme střízliví. – Abychom se odřekli bezbožnosti a světských žádostí a rozvážně, spravedlivě a zbožně žili v tomto věku, očekávajíce tu blahoslavenou naději, zjevení slávy velikého Boha a našeho Zachránce Ježíše Krista,
Ga 5, 22–23; 1 K 9, 25–27; Ef 5, 18; Mt 16, 24; 1 Te 5, 6–8; Tt 2, 12–13
Večerní čtení
Abychom rostli všemi způsoby v toho, který je hlavou, v Krista.
Nejprve stéblo, potom klas, potom plné obilí v klasu. – Dokud nedospějeme všichni k jednotě víry a plného poznání Syna Božího, v dospělého muže, v míru postavy Kristovy plnosti.
Doporučují sami sebe … vždyť oni se měří sami sebou a přirovnávají se k sobě samým, a nechápou, oč jde. Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. Neboť není osvědčený ten, kdo doporučuje sám sebe, nýbrž ten, koho doporučuje Pán.
Skutečnost je v Kristu. Ať vás nikdo, kdo si libuje ve falešné pokoře a v andělském náboženství, nepřipraví o vítěznou odměnu. Takový se vydává do věcí, jež neviděl, prázdně se nadýmá svou tělesnou myslí a nedrží se hlavy, z níž celé tělo podporované a spojené klouby a šlachami roste Božím vzrůstem.
Rosťte v milosti a poznání našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista.
Ef 4, 15; Mk 4, 28; Ef 4, 13; 2 K 10, 12.17–18; Ko 2, 17–19 (NBK); 2 P 3, 18